Komedie na pozadí Druhé světové války nejsou zrovna nejslavnějším žánrem. V roce 1973 spatřil světlo světa francouzský snímek režiséra Roberta Lamoureuxe s názvem Kam se poděla sedmá rota? Tento film je zcela jednoznačně výbornou komedií. Je začátek léta 1940 a nacistické Německo zahájilo útok na Francii. Vojáci sedmé roty Chaudard, Pithivier a Tassin jsou velitelem svojí jednotky vysláni na hlídku ke zdem nedalekého hřbitova a začínají tak své velké dobrodružství.
Zbytek jejich roty je totiž zajat a tito tři osiřelý vojáci, jejichž morálka je při nejmenším pochybná, se rázem nachází za frontou. Francouzské armády rychle ustupují a Němci snad ještě rychleji postupují. Naši tři ne-úplně šikovní vojáci se snaží, ačkoliv dost vlažně, dostat se zpátky ke spojeneckým silám. Vlivem nepředvídatelných okolností se k nim brzy přidává letecký poručík. Všichni čtyři se pod jeho velením naplno vrhají do víru dění a v převlečení za německé vojáky likvidují při postupu za frontu nepřátelské jednotky.
Snímek fantasticky paroduje počínání francouzské armády na začátku Druhé světové války. Francouzi své tehdejší vojáky, vedení i jejich výbavu rozhodně nešetří. Samozřejmě se to neobejde bez občasného střelby do německých řad, ale celkově se dá říct, že se jedná především o kritiku tehdejšího stavu armád galského kohouta. Setkáme se s loajálním a hodným obyvatelstvem, stejně jako s kolaboranty. Tím hlavním je ale vtip a zábava. To je také to, v čem francouzská filmová škola vždy vynikala. Na rozdíl od jiných, slavných komediálních snímků, jako je Četník ze Saint Tropez, je zde humor přiměřený ději a není přehnaný. Hrdinové se nedostávají do absurdních situací, u kterých si řeknete, že to není možné, a snad právě proto je to tak dobrý film. Vše je uvěřitelné. Naši vojáci nejsou úplní idioti, ale spíše flákači se srdcem na pravém místě. Ačkoliv by snad raději strávili válku v lese, povinnost jim velí něco jiného. To z nich dělá neuvěřitelně lidské a divák má pocit, že se dívá na film o svých sousedech.
Herecké výkony aktérů jsou výborné. I přes to, že většinu herců máte dost možná zafixovanou jako „četníky“, nebude vás tento fakt při sledování rušit. A opět se tak vracíme k uvěřitelnosti tohoto díla. Samozřejmě se mnohem snadněji vžijete do hrdinů, pokud nejsou postaveni do až ironické pozice. Místo neustále zakopávajícího Pithiviera byste tam totiž klidně mohli být vy. Přesně tohle dělá z tohoto filmu jednu z nejlepších komedií, na které se můžete podívat.