Dnes, brzy po půlnoci se svět konečně dočkal sedmého pokračování ságy Star Wars, poprvé pod taktovkou Walta Disneyho. Film již před svým uvedením vzbuzoval pozornost, spekulace a rozporuplné pocity. Nerad bych však začínal negativně a tak napřed zmíním to, čím mě Epizoda 7: Síla se probouzí, potěšila.
V první řadě je to bezesporu herecký výkon Harrisona Forda, ten je zkrátka úžasný. Velikost tohoto herce se ukazuje nejvýrazněji v tom, že posouvá film celkově na vyšší úroveň minimálně o jednu hvězdičku. Další příjemnou podívanou poskytly speciální efekty, které jsou zkrátka velkolepé. Osobně na mne také udělaly dobrý dojem souboje se světelnými meči, protože působí celkem věrohodně a nejsou, oproti soubojům v epizodách 1, 2 a 3, překombinované. Poslední kladem je postava hlavního záporáka, protože je zkrátka aspoň trochu uvěřitelný. Tím ovšem výčet kladů filmu pro mne končí.
J.J. Abrams je často skalními fanoušky konkurenční vesmírné ságy Star Treck kritizován za to, že prakticky zlikvidoval to, co měli na Trecku rádi. Podle mě se jedná o režiséra, který se prostě rozhodnul se svými štáby zlikvidovat sci-fi jako žánr. Star Wars, epizoda 7 totiž do poloviny působí jako film, který se nemohl rozhodnout, jestli je parodií, remakem, nebo fan-filmem. Herecké výkony nových, hlavních postav jsou otřesné, hlavní hrdinka nedokáže změnit výraz ve tváři, ani kdyby ji někdo mučil a tak pouze vzdáleně připomíná ošklivé dvojče Hermiony z Harryho Pottera. Charakteristika postav je nijaká a příběh celkově je předvídatelný a okoukaný tak moc, že tříleté dítě ví, kdo má s kým jaké rodinné vztahy a kdo umře, okopírovaný z předchozích epizod a ještě k tomu zesměšněný (zřejmě nechtěně). Několik vtipných hlášek bohužel posouvá film do zcela směšné úrovně, nikoliv tak, že by bavil, ale tak, že je prostě k smíchu. Zatímco v půlce filmu jsem opravdu doufal, že si z nás někdo vystřelil a jsme opravdu na parodii, po půlce to začali autoři brát vážně, což absolutně zlikvidovalo šanci na příjemnou podívanou.
Dialogy jsou hloupé, jednoduché, celkově neuvěřitelné, zápletky předvídatelné a v předaleké galaxii je takový bordel, že by přehledněji působilo prvních šest filmů v jednom snímku. Tajně jsem doufal, že se autoři vytasí alespoň s nějakou novou destinací, kde by se část děje odehrávala, ale oni pouze přejmenovali planety, takže k vidění je prakticky zase jenom spousta písku, maximálně stromů. A jak zničit nepřátelskou největší zbraň? Samozřejmě starým způsobem, musíte se trefit přesně doprostřed malinkaté šachty.
Podprahová linie zase otevřeně dělá z nástupců impéria nacisty a to dokonce tak moc, že hlavní padoušský velitel pronáší projev Adolfa Hitlera se stejným zaujetím, intonací, gestikou i slovy. V momentě, kdy skončí, říkáte si, že už jenom chybí, aby vojáci heilovali. A oni to OPRAVDU UDĚLAJÍ. Sice levou rukou, ale jednoznačně.
Na závěr je ještě nutno podotknout, že film má svojí atmosféru, atmosféru něčeho úplně jiného, jiné doby, jiných herců a asi i jiného vnímání světa. Pochybuji, že režisér a scénáristé vymysleli jedinou novou věc (dokonce i části vzdušných soubojů vypadají, jako že je někdo ukradl z epizody šest), chybí tomu vize, něco co by bylo tajemné a jednoznačně chybí uvěřitelnost. Dokonce v tom filmu není nic, čemu by jste se mohli snažit uvěřit. Do budoucna nezbývá než doufat, že představitele nových hlavních postav naučí někdo hrát a že jiný režisér nebude chtít mít nic společného s prací J.J. Abramse, nebo že Walt Disney opravdu do děje zapojí kapitána Jacka Sparowa a Mickey Mouse. Dokonce si nejsem jist, jestli nebyl sponzorován vládou Angely Merkelové a Barackem Obamou. Nenudil jsem se, film v sobě něco má, ale bohužel to nestačí na to, aby se z něj nestal těžký a hluboký průměr.