V roce 2017 uvedlo DC na filmová plátna svojí superhrdinskou týmovku. Ligu Spravedlnosti lze zjednodušeně chápat podobně jako Avengers od Marvelu. Jenomže snímek z roku 2017 rozhodně nedosahoval kvalit svého konkurenta. Byl prakticky celý jenom o akci, která byla zabalena do hodně málo přesvědčivého příběhu. A to ho měl z velké části na starosti režisér Zack Snyder, který fantasticky natočil Watchmany, 300 i Muže z oceli. Zdálo by se, že to je konec, jenomže v letošním březnu HBO uvedlo novou, téměř čtyřhodinovou verzi snímku pod názvem Liga Spravedlnosti Zacka Snydera.
Vše je jinak
Na první pohled by se mohlo zdát, že se jedná pouze o jakousi prodlouženou verzi po vzoru Pána prstenů a Hobita. Nic ale není vzdálenější pravdě. Byla použita opravdu obrovská porce záběrů, které z původní verze kdosi vystříhal. Liga Spravedlnosti Zacka Snydera je mnohem víc o příběhu a atmosféře. Celý úvod snímku se odehrává ve velice napjaté atmosféře, kterou akcentují dlouhé zpomalené záběry. To diváka prakticky okamžitě vtáhne a uvede do děje.
Svět, který čeká zkáza
Svět po odchodu Supermana působí smutně, zranitelně a strnule. Bruce Waynovi (Batman) je jasné, že celá planeta teď musí čelit nebezpečí z jiných světů a snaží se dát dohromady tým superhrdinů na jeho ochranu. To je ale mnohem těžší, než by se na první pohled zdálo. Mezitím se daly do běhu události, které ohrožují samotnou lidskou existenci. Události z Batman vs. Superman: Úsvit spravedlnosti totiž probudily prastaré artefakty, které na Zemi zanechala nepřátelská a vše zničující civilizace.
Příběhy hrdinů spoluvytváří celkový děj
Princip je vlastně stejný, jako u všech superhrdinských filmů: „dostat nakládačku, utvořit opravdový tým a padoucha porazit na druhý pokus na hlavu“. Ale u filmů od Zacka Snydera jde také hodně o vysvětlení impulzů jednotlivých postav a jejich motivace. A právě to ve verzi z roku 2017 prakticky nebylo. Flashe ani Cyborga vlastně nikdo a nic nepředstavil a zejména u Cyborga divák ani neměl šanci pochopit, proč se neustále mračí apod. To vše Liga Spravedlnosti Zacka Snydera napravila a ještě mnohem víc! Záporák už není jenom nic neříkající týpek odněkud, který chce zničit svět. Postavy tak získaly na plasticitě a dokáží daleko lépe navázat diváka.
Nejrychleji strávené 4 hodiny života?
Vše neuvěřitelně rychle utíká, film diváka dokonale pohltí a nejsou v něm absolutně žádná hluchá místa. Akční scény (prakticky celý film) z roku 2017 působily až neuvěřitelně chaoticky a nesmyslně. Světe div se, i tohle je v novém kabátě o obrovský kus lepší. Řešení kritických situací najednou nevypadá náhodně, ale dává smysl!
Opravdu velkou řadu diváků od filmu Liga Spravedlnosti Zacka Snydera asi odradí délka a nepovedená předchozí verze. To je určitě obrovská škoda, protože prakticky vše v tomto filmu zaslouží výborné hodnocení. Snad vyjma pár nedokonalých hereckých výkonů. Ray Fisher vypadá, jako by ve svém repertoáru měl jediné dva výrazy: Zhnusení a letmý úsměv. Naštěstí hraje postavu, která je vlastně z jedné půlky robot a z té druhé naštvaný mladík trpící neuvěřitelnými bolestmi (tedy alespoň tak vypadá). A ani snahy Jeremyho Ironse o tak trochu jiné ztvárnění Alfreda není úplně to pravé ořechové. Nejde ale o nic zásadního a minimálně Ironsův výkon bude určitě jiné diváky naopak bavit.
Konečně to dává smysl
Komplexně vzato je Liga Spravedlnosti Zacka Snydera neuvěřitelně skvělý superhrdinský film. Díky dostatku prostoru (téměř 4 hodiny) se režisérovi povedlo vtisknout snímku svůj jasný rukopis. Stojí to opravdu za to. Příběhy hlavních hrdinů rozhodně nejsou procházkou růžovou zahradou. Atmosféra není radostně veselá a vyprávění o Atlantiďanech a Amazonkách, kteří nepozorovaně žijí na naší planetě, je konečně alespoň trochu uvěřitelné.