O scénář i režii pohádky Hodinářův učeň se postarala Jitka Rudolfová a světlo světa spatřila již v roce 2019. Tvůrci přišli se zajímavým nápadem, který se jim podařilo i celkem úspěšně zpracovat. Ale hezky postupně.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Překvapivě poutavý námět
Nad novorozenětem v kolébce stojí tři sudičky. Dva nerozluční bratři s čistými úmysly a jejich zlá, škodolibá sestra. Duchové se mezi sebou přou o to, čí sudba je silnější. Zda ta bratří o lásce a bohatství, nebo ta zlá, o smrti a utrpení. A tak malého Urbana čeká v životě obojí, neboť do jeho života neustále promlouvají právě tyto tři sudičky. Brzy přijde o rodiče a ujme se ho hamižný a sobecký hodinář. Vychová Urbana a naučí ho svému řemeslu.
Učedník se ale zamiluje do dcery svého mistra. Starému hodináři zlá sudička prozradí, že v den plánované svatby on sám zemře. Hamižný řemeslník se tedy rozhodne Urbana za každou cenu zbavit a pošle ho najít hodinky, které varují svého majitele před přicházející smrtí. Teprve potom mu dá svojí dceru za ženu.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Poněkud špatně poskládaný děj
Zápletka se zdá jasná. Urban se vydává na cestu a jeho milá na něj v zoufalství věrně čeká. Hrdinové musí překonat obrovskou porci překážek, prostě klasický příběh. Jenomže! Tvůrci celý děj poněkud podivně poskládali. Samotné kouzelné hodinky si mezi sebou přehazuje hned několik postav jako horký brambor a vždy, když už Urban hodinky konečně získá, přichází další problém. Během snímku si asi 5x řeknete, že teď už by měl přijít konec, jenom autoři příběhu se jej opakovaně pokusili nastavit dalšími a dalšími událostmi. Divák tak absolutně nemá šanci si opravdové rozuzlení užít.
V průběhu děje se prakticky neustále objevují nové a nové důležité postavy, které výrazně zahýbají dějem, a to bez jejich patřičného uvedení. Bohužel to má za následek to, že nevíte, kde vám hlava stojí a do jinak celkem jednoduchého a poutavého děje se nemáte šanci vcítit. Skladba děje je zkrátka obrovskou slabinou jinak překvapivě dobré pohádky.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Naprosto fantastická atmosféra
Hodinářův učen je určitě film s doslova výbornou atmosférou. Zejména z kostýmů postav budete doslova na větvi. Po této stránce je totiž vše skvěle promyšlené i provedené. Dalším velkým plusem jsou lokace. Ať už se hrdinové nachází ve špitále, královském městě, lese, nebo hospodě, vše vypadá přesně tak, jak byste si sami představovali.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Nadstandartní herecké výkony
Rozhodně se nedá ani říct, že by některý z herců podal špatný výkon. Spíš naopak. V roli zlé sudičky doslova exceluje Jana Plodková a výkon Viktora Preisse je naprosto dokonalý. Pozadu nezůstávají ani představitelé obou hodných duchů, kteří se báječně doplňují. Totálně k popukání je hostinský Miroslav Krobot. Dana Droppová jako hodinářova dcera Laura je sice předabována, ale i přes to je naprosto k pomilování.
Snad jenom Michal Balcar jako hrdinný Urban je poněkud nevýrazný. Jeho výkon rozhodně není špatný, ale vedle jiných postav občas působí, jako by na plátně vlastně ani nebyl. Celkově je Hodinářův učeň příjemná pohádka, kterou si rádi doma pustíte jako kulisu. V porovnání s dalšími novými českými pohádkami je to minimálně nadprůměrný film, ovšem posuďte sami, zda lze Troškovy retardované čerty považovat za dostačující konkurenty. Na pohádkovou klasiku jako jsou S čerty nejsou žerty to ovšem nemá.
