Dvě věže jsou druhým pokračováním ságy Pán Prstenů od legendárního autora fantasy J.R.R. Tolkiena. Snímek se dočkal dvou Oscarů, ačkoliv nominován byl hned v 6 kategoriích.
Zdroj: New Line Cinema
Cesty hrdinů se rozchází
Společenstvo prstenu se rozdělilo. Zatímco Frodo s věrným Samem si snaží nalézt cestu do Mordoru, aby zničili prsten, Aragorn s Gimlim a Legolasem se vydávají zachránit unesené hobity Smíška s Pipinem. Frodovi se Samem se brzy podaří uvěznit Gluma, který jim poslouží při hledání cesty do země nepřítele. Aragorn a spol. se vydávají do Rohanu, kde se později setkávají s někým, koho považovali za mrtvého. Bohužel, nemají času na zbyt. Musí rychle uhánět zase dál, aby pomohli zachránit Rohanské království před Sarumanovými armádami.
Zdroj: New Line Cinema
Změny oproti předloze
Děj druhého pokračování Pána prstenů je doslova přecpaný nečekanými zvraty. Bohužel, ne všechny působí zcela přesvědčivě. Ve snímku zkrátka není dostatek místa k tomu, aby se tvůrci mohli podrobněji věnovat tomu, jak se rohanská šlechtična Eowyn zamilovala do Aragorna. Tento díl se také dočkal několika výraznějších změn oproti knižní předloze. Ve výsledku sice nejde o nic zásadního, přesto je ale podle mě škoda, že místo skupiny hraničářů přichází obráncům Helmova žlebu na pomoc mini armáda elfů. Takových věcí bychom mohli vyjmenovat více, ale ve výsledku skutečně nejsou nějak výrazněji podstatné.
Zdroj: New Line Cinema
Opět krásná, ale tentokrát smutná, krajina
Rohanská krajina, kde se odehrává výrazná část filmu, vypadá přesně tak, jak byste si jí mohli představovat. Je to drsný kraj, který se pohybuje na pokraji války. Vše je tady tedy poměrně depresivní. Rohanský lid je národem jezdců. Možná vás překvapí, že většina těchto obávaných válečníků jsou ve skutečnosti ženské herečky, které mají přilepení vousy. K tomuto kroku se tvůrci museli uchýlit kvůli tomu, že komparzistky většinově jezdili na koních mnohem lépe než komparzisté. Díky tomu si u mnoha jezdců při bližším pohledu můžete všimnou ženských rysů.
Zdroj: New Line Cinema
Některé scény nepůsobí úplně přesvědčivě
Některé scény ve filmu Dvě věže nepůsobí úplně přesvědčivě. Moc se mi nelíbí scéna, kde se hrdinové setkávají se „znovuzrozeným“ Gandalfem. Dialog v tomto momentě je podle mě nedostačující, nepřesvědčivý a už navždy si budu myslet, že tvůrci mohli z čarodějova souboje s Balrogem vytěžit podstatně víc než kouzelníkovu halucinogenní jízdu. Samotný vrchol snímku, tedy bitva o Helmův Žleb, je epickou záležitostí, plnou výbuchů a zvratů. A zejména vtipné hlášky trpaslíka Gimliho opravdu stojí za to.
Zdroj: New Line Cinema
Opravdu dobré, ale i špatné výkony
S hereckými výkony ve filmu Pán prstenů: Dvě věže, je to takové podivné. Ian McKellen působí jako nepříjemný všeználek a Elijah Wood začíná působit jako skutečný emař. Ve snímku se objevuje také mnoho nových postav. Bernard Hill jako král Theoden je naprosto skvělý, stejně jako David Wenham jako kapitán Faramir. Bohužel, taková Miranda Otto jako Eowyn toho, kromě všudypřítomného nechápavého výrazu, moc nepředvedla. Orlando Bloom a John Rhys-Davies pokračují v přesvědčivých a zábavných výkonech.
Zdroj: New Line Cinema
Skutečná bolest
Bolest ve tváři Vigga Mortensena jako by byla skutečná. Ona to tak ve skutečnosti i ve snímku Dvě věže bylo. V momentě, kdy naši hrdinové naleznou hranici z těl skřetů, chtěl herec dát průchod emocím své postavy. Kopl tedy do nedaleko ležící přilbice a bolestivě zařval. Při tomto spontánním kousku si totiž zlomil palec u nohy. A tak podobně jako ve společenstvu prstenu, šlo tomuto herci při natáčení doslova o zdraví a opět takováto scéna ve filmu zůstala.
Zdroj: New Line Cinema
Suma sumárum, Dvě věže jsou důstojnou dvojkou, ale stále jenom dvojkou. Dočkali jsme se sice epické bitvy o Helmův Žleb a příběhy hrdinů se podařilo ve většině případů zajímavě posunout, ale s odstupem času se stejně nemůžete zbavit pocitu, že Společenstvo prstenu bylo prostě lepší.
