Další filmová pohádka na motivy Boženy Němcové – Anděl páně, byla poprvé uvedena v roce 2005. A její uvedení vzbudilo právem velký ohlas. Podle scénáře Lucie Konášové natočil režisér Jiří Strach kouzelnou pohádkovou klasiku s vánoční tématikou, která kromě výborných hereckých výkonů a spousty zvučných hereckých jmen přinesla i trochu jiný úhel pohledu na vánoční svátky a nebojím se říci, že pro děti i leckdy nové a zajímavé informace ze světa mimo současnou realitu.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Příběh začíná den před Štědrým večerem v nebi. Všichni se chystají na oslavy Ježíškova narození, každý přispívá svým dílem. Vidíme zde postavy Pána Boha (Jiří Bartoška), Panny Marie (Klára Issová) a nejrůznějších svatých, andělský sbor a především poznáváme anděla Petronela (Ivan Trojan), který je tvrdohlavý nešika, malinko rebel a trošku náfuka, každému překáží anebo ho poučuje. U brány nebeské spolu s čertem Uriášem (Jiří Dvořák) třídí hříšníky, a když povýšeně odsoudí k peklu i ctihodnou Abatyši, nazlobí i samotného Pána Boha. Ten, posílá za trest Petronela na zem, aby do Štědrého večera napravil byť jednoho jediného hříšníka, jinak sám skončí jako padlý anděl v pekle. Společníkem mu má být právě škodolibý čert Uriáš. A tak se tato nesourodá dvojice ocitá v zasněžené krajině a zhýčkaný Petronelus, kterému jsou však lidské pozemské bytí, jejich pohnutky, starosti, pocity a lidská povaha vůbec, zcela neznámé. Začíná tak ve své naivitě hledat svého hříšníka. Co bylo už tak nesnadné, to se s jeho přispěním ještě zamotá, a tak víc, než co jiného, musí se ti dva snažit napravit, co sami – ač neradi – natropili. A to se jim také nakonec samozřejmě podaří. Hodná Dorotka (Zuzana Kajnarová) se neprovdá za chamtivého správce (Oldřich Navrátil), ale skončí v náručí napraveného knížete Maxmiliána (David Švehlík).
Zdroj: ceskatelevize.cz
Kromě názorného představení lidských povah a jejich činů, se mi moc líbí ještě jedna linie příběhu. Putování zasněženým krajem, zápletka i konečné prozření Petronela, že zaslepeným hříšníkem byl vlastně on sám, je provázeno bezpočtem situací, ve kterých si anděl sám neporadí, z čerta pokušitele se tak stává nejen průvodce, ale i přítel – ač se tak sveřepě až do samotného konce netváří. I přesto by ale sami dva v tak krátkém časovém úseku stejně neuspěli. Na pomoc si tedy v průběhu děje volají nejrůznější svaté (např. sv. Martin jim půjčí bílého koně, sv. Lucie zkrátí noc, Pankrác, Servác a Bonifác zamrznou rybník, sv. Barbora je dostane do zamčeného vězení atd.). Je to nejen milé připomenutí starých tradic a lidových pranostik, ale i nevtíravá forma poučení, jak to s těmi svatými (alespoň některými) vlastně je.
Zdroj: ceskatelevize.cz
Herecké výkony dvojice hlavních protagonistů i laskavý humor jsou při poměrně jednoduché výpravě o to působivější. Pohádka je podle mého mínění nejen motivem, ale i poselstvím vánoční. Možná má své odpůrce, ale já si myslím, že připomenout si sílu duchovní a zamyslet se nad tím, co je dobré a opravdové, vůbec není na škodu. A to nejen o Vánocích.
