V roce 2004 vtrhlo do kin již třetí filmové zpracování ságy o Harrym Potterovi, tentokrát s podtitulem Vězeň z Azkabanu. Ještě před začátkem samotné recenze bych rád zmínil, že se v tomto článku zaměřujeme pouze a výlučně na film, a ne na jeho porovnání s knížkou.
Harry Potter (Daniel Redcliffe), Ron (Rupert Grint) a Hermiona (Emma Watson) se již potřetí vrací do školy čar a kouzel v Bradavicích. Kouzelnický svět se však nachází v nejistotě. Nemožné se stalo skutečností a z přísně hlídaného vězení Azkaban utekl Sirius Black, jeden z nejkrutějších stoupenců „Vy víte koho“, vrah a zrádce Harryho rodičů. Harry je v obrovském nebezpečí, ačkoliv o tom sám nemusí nutně vědět.
Harry Potter a vězeň z Azkabanu znamenal pro filmovou (i knižní) sérii změnu. Pohádkový a pestrobarevný nádech prvních dílů je minulostí. Do jisté míry za to určitě může i změna režiséra. Zatímco první dva díly (HP a kámen mudrců, HP a tajemná komnata) režíroval Chris Columbus, vězně z Azkabanu má na svědomí Alfonso Cuarón. Tato změna je patrná nejenom v atmosféře snímku, ale také v jeho barevnosti a vlastně i ve vzhledu kulis a kostýmů. Mnohem častěji uvidíme naše hrdiny v civilním oblečení. Vše je jaksi dospělejší a výrazně depresivnější. Pryč jsou časy, kdy jsme se bavili u fanfrpálu a věčný optimismus nahradila depresivní nálada. Film ve výsledku působí mnohem uvěřitelněji, napínavěji a komplikovaněji. Starší diváci se tak mnohem snadněji identifikují s hlavními postavami.
Děj snímku je samozřejmě napínavý, stejně jako knížka a do jisté míry nepředvídatelný, pokud jste nečetli knížku. Nic není tak, jak se na první pohled zná a dočkáme se hned několik dramatických zvratů. Bohužel se v závěru snímku tvůrcům ne zcela úplně podařilo vystihnout hořkosladký konec knížky. Vše ve finále působí, jako kdyby film nekončil a jednalo se spíš o seriál a my zrovna byli uprostřed rozjeté série. Ale jinak tvůrci skvěle zvládli přechod z, do jisté míry, pohádkového dobrodružství, do reálného a krutého světa, který nikoho nešetří. V kouzelnickém světě prostě začíná, spolu s tím, jak hlavní hrdinové stárnou, pořádně přituhovat.
Herecké výkony jsou výrazně lepší a uvěřitelnější, než v předchozích dílech Harryho. Na obrazovkách se setkáme hned s několik novými tvářemi. Zatímco Daniel Redcliffe v roli Harryho často působí strnulým a vysoce depresivním dojmem a jeho výkon rozhodně není žádný šlágr, Rupert Grint jako Ron je k popukání a spolu s Emou Watson jsou jednoznačně ještě lepší něž v minulých dílech. Jako výborná volba se ukázalo obsazení Davida Thewlise (profesor Lupin), Garyho Oldmana (Sirius Black, tedy vězeň z Azkabanu) a Timothy Spalla (Peter Pettigrew). Všichni tři skvěle ztvárnily své postavy takovým způsobem, že máte pocit, že vypadli z knižní předlohy.
Celkově je Harry Potter a vězeň z Azkabanu opravdu dobrý a napínavý film, na který se mohou s radostí podívat úplně všichni. Působí lidsky a uvěřitelně, tak jak to jenom u filmu o kouzelnících jde. Samozřejmě, že můžete mít výtky k několika hereckým výkonům. Z pravidla jde ovšem o postavy tak okrajové, že to tomuto dobrodružství ze světa Harryho Pottera odpustíte. Pokud bych se na snímek díval jako zatvrzelý fanoušek knižní série, určitě bych tvůrcům vytknul opomnění a upozadnění hned několika poměrně důležitých a zajímavých dějových linií, musíme mít ovšem na paměti, že film má poněkud jiná pravidla než kniha a při zpětném pohledu je hned v několika případech dobře, že se štáb rozhodl tak, jak se rozhodl. Kdyby ne, zcela jistě by to narušilo kontinuitu celého filmu.