Americký sci-fi snímek Stepfordské paničky z roku 2004 je obvykle představován jako komedie. Pravdou je, že režisér Frank Oz klasiku podle předlohy Ira Levina (autor dalšího vynikajícího horroru Rosemary má děťátko) okořenil notnou dávkou humoru (až absurdity), přesto však pro mě tento film zůstává především thrillerem.
Zdroj: DreamWorks Pictures
Emancipovaná žena
Joanna (Nicol Kidman) je velmi úspěšná a emancipovaní žena. Ve své práci v televizní společnosti zažívá jeden úspěch za druhým, a to i navzdory (nebo možná díky) jisté bezohlednosti, s níž jde za svým cílem. Závratné kariéře se přizpůsobuje i její rodinný život. Proto v okamžiku, kdy o své „místo na výsluní“ přijde, zhroutí se jí doslova celý svět. Manžel Walter (Mathew Broderick) sbalí zničenou Joannu a děti, a rodina opouští Manhattan, aby zakotvili v malém městečku Stepford, kde se všichni pokusí najít klid a začít nový rodinný život.
Zdroj: DreamWorks Pictures
Stepford je městečko malebné (možná až příliš), jeho obyvatelé jsou šťastní a milí lidé (téměř neuvěřitelně), všude panuje absolutní pohoda, klid, štěstí… dalo by se říci naprostý ideál. Spokojení muži se baví v pánském klubu, zatímco jejich strašidelně krásné a poslušné ženy zvládají udržování domů, jsou dokonalé kuchařky, matky a oddané manželky. Všechny jsou natolik bezchybné a příkladné, jejich chování je tak uhlazené a především naprosto podřízené jejich mužským protějškům, až divák nejprve pochybuje, potom se ošívá a postupně mu naskakuje husí kůže. Joanna je novým prostředím v podstatě šokovaná, je ale odhodlaná změnit svůj život, být dobrou manželkou i matkou, vyrovnat se novým sousedkám v každém směru.
Zdroj: DreamWorks Pictures
Nový začátek
Po příjezdu se seznámí s kamarádskou a „normální“ (vlastně spíš trošičku praštěnou spisovatelkou Bobbie (Bette Midler), která mezi stepfordské paničky nezapadá a jde si vlastní cestou. Společně se snaží přijít na kloub té všeobecné dokonalosti a spokojenosti – proniknout do pánského klubu, který je podezřele ženám uzavřený. Podivnosti se postupně vrší, až se udá ta vůbec největší. Samotná nekonformní a nespoutaná Bobbie se sama přes noc změní v jeden z klonů stepfordských vzorných ženušek (od nich název Stepfordské paničky). Mrazení za krkem se stupňuje v okamžiku, kdy i manžel Joanny Walter jasně vyjádří svojí nespokojenost s tím, jak Joanna do tohoto dokonalého světa manželského štěstí nezapadá…
Zdroj: DreamWorks Pictures
Na konec si počkejte
Prozradit víc z děje filmu, by bylo vůči divákovi, který předlohu ani film nezná, značně nešetrné. Připravila bych ho o chvíle mrazivého napětí i překvapivého rozuzlení. Knižní předloha filmu je dobré čtení (dnes již klasika) a film svým zpracováním za knihou pokulhává jen trošičku. Za mě prostě stojí za skouknutí. Ne snad, že byste tento snímek prostě museli vidět, že by byl tak strmě nadprůměrný. Nicméně téma ženské emancipace, stereotypů, genderové vyváženosti rezonuje společností dnes dost možná silnějším hlasem, než v těch šedesátkách. A přestože jsou tyto otázky ve filmu otevírány s humorem a nadsázkou, když film Stepfordské paničky skončí, oddechnete si, že je to jen sci-fi…
